Do té doby se můžete sami seznámit se základy aquaponie.
Kde to všechno začalo?
Kořeny akvaponie jsou do dnešní doby diskutabilní a nejisté, ale jako její počátky se uvádí dva různé směry. Podstata každého z nich až nápadně připomíná dva z dnes hojně využívaných systémů v moderní akvaponii.
První směr pochází ze střední Ameriky a sahá do dob Aztéků. Další zdroje dokonce uvádí jako původce tohoto systému mayskou civilizaci, která tento systém vynalezla a Aztéky pouze jako její modifikátory. Aztékové, kteří se usídlili v blízkosti jezer a močálů se potýkali s problémem, kde pěstovat plodiny pro svou obživu. Tuto nepříznivou situaci vyřešili stavbou rákosových vorů umístěných na hladině jezera, jejichž povrch pokryli vytěženým bahnem z jezerního dna. Na takto vzniklé ostrovy, kterým se říkalo chinampa poté sázeli plodiny, kterým tak vytvořili ideální podmínky pro růst.
Tyto ostrovy byly určitý čas mobilní a kořenový systém rostlin jimi prostupoval až do volného sloupce vody v jezeře pod nimi, z níž mohly čerpat rozpuštěné živiny důležité pro jejich růst. Díky tomu měly tyto ostrovy vysoké výnosy plodin, často až čtyřikrát ročně.
Jedná se tedy o jakousi variantu dnešního raftového aquaponického systému.
Druhý směr pochází z jižní Číny a Thajska. Zde se vyvinul zvláštní způsob pěstování rýže na rýžových polích. Ta byla zavlažována důmyslným systémem, který fungoval na propojení dvou rybníků a samotného rýžového pole. Na hladině prvního rybníku byla v klecích s neúplným dnem chována vodní drůbež. Krmení, které drůbež nespotřebovala, putovalo spolu s výkaly do vodního sloupce, kde jej zpracovaly ryby. Odpad vyprodukovaný těmito rybami byl odváděn dále do níže položeného rybníčku, kde byly chovány sumcovité ryby tolerantní k takto organicky znečištěné vodě.
Z tohoto rybníčku byla odpadní a na živiny bohatá voda používána přímo k zavlažování rýžových polí. Ty byly tímto stylem dotovány živinami tolik potřebnými k růstu rýže. Jedná se v podstatě o možnou variantu médium systému, obohacenou ještě o chov vodní drůbeže.
Druhá varianta, týkající se také pěstování rýže na zaplavených polích využívala pro chov ryb přímo vodního sloupce na rýžovém poli. To bylo nutno pouze upravit vhodně umístěnými uměle vybudovanými prohlubněmi, které tvořily útočiště pro ryby. A to buď ve středu pole, v jeho přední části, nebo jakýmsi příkopem po jeho obvodu.
