Tento článek jsem se rozhodl napsat po přečtení několika studií o klimatických výhledech do roku 2050. Z pohledu změny klimatu se naše planeta nevyhnutelně ohřeje. V optimistické variantě (!!!) “pouze” o 2 stupně celsia. Zda za to může oxid uhličitý, slunce, nebo cokoliv jiného teď nechme stranou, stejně jako patetické snahy o zastavení celoplanetárních procesů, které jsou podle mého subjektivního názoru jen a pouze jedním velkým globálním businessem. Co nás tedy čeká?
Téměř všechna území budou čelit kratším intenzivním suchým obdobím. Některá území však zasáhnou dlouhotrvající sucha. K tomu se očekává nárůst intenzity dešťů a s tím spojený výskyt povodní, silných bouří a dalších přírodních katastrof. K tomu připočítejme ohrožení pobřežních (nejvíce zalidněných) oblastí stoupající hladinou moře, obavu o kvalitu pitné vody, ekonomicko-politické problémy, migraci obyvatel a války. To je tedy obraz naší budoucnosti v průběhu následujících 30-ti let v optimistické variantě.
“Jenom blbec bude bojovat proti změně klimatu, jediné co můžeme dělat je přizpůsobit se”.
Vědci se shodují na “megasuchu”, které zasáhne více než polovinu populace naší planety. USA, Asie, Afrika i Evropa budou čelit v následujících dvou dekádách obrovským problémům, hlavně v oblasti produkce potravin a zásobování vodou. Poslední výzkumy ukazují, že k závažnému suchu a změně charakteru krajiny dojde na 20-30% světové pevniny, která se stane nevhodná pro život lidí z důvodu nedostatku vody a potravin.
Evropská unie to ví. Podle poslední zprávy EEA (Evropská agentura pro životní prostředí) je situace alarmující a do budoucna neudržitelná. EEA predikuje nárůst počtu obyvatelstva ve 28 státech EU (hlavně díky migraci z Afriky a blízkého východu !!!) z 497 milionů (2008) na 521 milionů v roce 2035. Dnešní průměrná spotřeba vody je 205 litrů na osobu každý den. Mnohem větším konzumentem vody však je průmysl a zemědělství.
Obr. 2.3 - Spotřeba vody dle sektorů
Problémem také bude enormně rostoucí cena potravin a změna biodiverzity, tzn. posun subtropických plodin, živočichů ale i bakterií a virů na sever Evropy. Takže stále jste klidní, že u nás nežijí jedovatí hadi, pavouci a že komáři kousnutí není nebezpečné? Dále se ve zprávách hovoří o půdní erozi, která ročně nenávratně “ukousne” 7 miliard tun kvalitní černozemě a problém se bude prohlubovat. Řešení bohužel nikdo nehledá.
Protiopatření mají být následující. Odstranění drtivé většiny emisí CO2. Obnovitelné zdroje budou pokrývat 40% z celkové produkce energie. Úspora vody má dosáhnout 50-ti % ve všech oborech. Toto významné navýšení ekologických procesů bude znamenat navýšení cen elektrické energie a vody do roku 2020 o 40 až 50%. Celosvětový odhad nákladů na snižování emisí CO2 je 330 miliard dolarů ročně. Adaptace na změnu hydrologických poměrů bude stát 2,5 bilionů dolarů ročně (!!!).
Obr. 5.4 - Cena a spotřeba vody v letech 1990-2005 (1992-2004) v Dánsku a Estonsku 
Nakolik je přístup našich demokraticky (?) zvolených reprezentantů dobrý nebo špatný nebudu hodnotit. Chci, ale varovat před velmi jednoduchou zákonitostí. Čím více chyb uděláme dnes, tím exponenciálně větší budou negativní důsledky za 5 až 10 let.
Jak Vám do tohoto scénáře zapadá aquaponie? Aquaponická farma může cíleně a plánovitě zásobovat potravinami vybranou část populace ve svém bezprostředním okolí, takže odpadá nejen plýtvání a zbytečná nadprodukce (dnes až 40% ovoce a zeleniny není nikdy zkonzumováno a je vyhozeno bez užitku !!!), ale i nesmyslné "cestování" potravin tisíce kilometrů napříč Evropou. Aquaponická farma šetří vodu. Jste schopní produkovat stejné množství jídla avšak s 90-ti % úsporou vody. Aquaponická farma může fungovat z velké části na zachycené dešťové vodě (která je dnes vlastně nejméně znečištěnou), a na čistých zdrojích energií (solární, bioplynové, větrné). Aquaponická farma funguje bez pesticidů, herbicidů a hnojiv, tím pádem odpadá závislost farmářů na cenovém diktátu nadnárodních korporací a nezanáší zbytky těchto chemikálií do prostředí. Aquaponická farma neprodukuje žádný anorganický odpad. Aquaponická farma je mnohem ekologičtější, než stávající konvenční zemědělství (to mimochodem nelze považovat za ekologické vůbec, neboť drtivá většina ekologických problémů vznikla právě díky jeho destruktivnímu vlivu na krajinu).
Obr. 6.1. - Počet hektarů vybavených zavlažovacím systémem dle zemí.
Na konec bych chtěl ještě zmínit, že nejlepší pomocník nám bude v budoucnu strom. Odlesnění a pěstování monokultur nebo dobytka je mnohem větším problémem, něž si spousta lidí dokáže představit. Například Čína vysadí do roku 2020 nový les na ploše o rozloze Irska a zvýší si tak celkovou zalesněnost svého území z 21,7% na 23%. Jenom letos se v Číně vysadilo 6,6 milionů hektarů nových lesů. Čína se tak staví na první místo ve snaze připravit se na těžké časy, které nás čekají. U nás se řeší spousta blbostí a jednou budou naše děti opravdu smutné z našeho dnešního apatického přístupu. Ale my se nevzdáme !
"FoFun"
Foto by : Andrea Dadáková - Czech Republic 2018
