Vysoká poptávka po kvalitních potravinách, stále rostoucí populační křivka i snižující se oblasti vhodné k běžnému pěstování plodin, to vše jsou podstatné faktory, které ovlivňují celosvětový trh potravin. V obecné rovině se dá do roku 2025 očekávat i 4,6% roční navýšení poptávky. A nejedná se jen o obiloviny, ale také o ovoce a zeleninu s vysokým výživovým potenciálem.
Protikladné snahy ve využívání půdy
Ve světě si můžeme všimnout hned několika odlišných směrů v oblasti produkce potravin. Na jedné straně získávání nových ploch pro pěstování (například kácením lesů), na druhé straně znehodnocování půdy k ekonomicky výhodnějšímu – byť krátkozrakému – využití (například zastavěním výrobními halami a sklady). A současně hospodaření s půdou pěstováním málo rozmanitých plodin nebo ohrožování půdy i hmyzu potřebného k opylování využíváním různých patogenů a pesticidů.
Řešení ve formě aquaponie
Situace se do budoucna jeví jako málo udržitelná, a proto se do zaslouženého popředí dostávají technologie a efektivní projekty, které cílí na produkování vysoce kvalitních potravin bez nutnosti využití půdy, chemických prostředků eliminujících škůdce a také bez ovlivňování konečné produkce počasím. Tím je moderní zemědělství – aquaponie.
O tom, že má tento způsob pěstování plodin jistý potenciál hovoří i čísla. Již v roce 2020 se hodnota aquaponického trhu odhadovala na asi 13 mld. CZK. Do roku 2025 by to už mělo být zhruba 26 mld. CZK. Pro představu jde asi o třikrát rychlejší růst, než je tomu u celého potravinového trhu.
Smysluplné pěstování zaštítí i politika
Hledání alternativních cest, které mají schopnost doplňovat nebo zcela nahradit klasické zemědělství v podobě, jaké je známe, se týká především moderních zemí. Kromě USA je to pak především EU. Trendy EU v oblasti potravin proto směřují především k úpravám v oblasti dotační politiky, která je v tomto směru klíčová.
Jak lze podpořit rozvoj aquaponických systémů a farem?
Důležitým krokem je omezení dotací nejen pro nové státy, ale i pro projekty, které vedou ke vzniku velkopodniků. Dalším krokem je snaha o zadržování vody v krajině a přísná regulace spotřeby pesticidů. Mimo to se pod větší tlak dostanou také tradičně špatně přijímané snahy o využívání geneticky upravovaných plodin.
Trendy v aquaponii u nás
Situace v České republice v mnohém kopíruje snahy celé EU. A to především proto, že odpovídají společenské poptávce. Problém je s využíváním půdy, která ve větším měřítku náleží velkým podnikům a není vždy využívána jen pro potravinářský nebo jiný zemědělský výnos. Mimo nesprávného využívání má na produkci vliv i eroze půdy, nízká úrodnost způsobená útlumem živočišné produkce a chybějící organickou složkou.
Minimalizace problémů díky aquaponii
Toto vše dohromady pak dává velký prostor k hledání lepších technologií, a tedy i k mnohonásobně vyššímu využívání, a především budování nových aquaponických farem. Aquaponické pěstování totiž eliminuje problémy s nedostatkem půdy, živin, také s chorobami a škůdci, a především se sezónní využitelností zeminy.
Jaká je produkce aquaponie
Aquaponické farmy mohou produkovat a zásobit místní trh žádanými plodinami po celý rok a zrušit tak vysokou závislost na úrodě dovážené z jiných zemích. Mezi obecně nejvyhledávanější rostliny pro domácnosti patří listová zelenina (různé druhy salátů, mangold, čínské zelí), plodová zelenina (rajčata, okurek, paprika), bylinky (bazalka, máta, pažitka, kopr, petržel), ale i ovoce (jahody). A nejen tyto, ale i řadu dalších plodin je možné vypěstovat v rámci aquaponického systému při zachování všech výživových hodnot, v dokonalé chuti, svěžesti, a především v jakémkoli množství.