Rozdíl mezi aquaponií a hydroponií.
Odpověď na tuto velice častou otázku je překvapivě jednoduchá. Hlavním rozdílem jsou ryby, ale určitě byste tuto otázku chtěli rozebrat trochu podrobněji. Tak tedy. Aquaponie je založena na hydroponické části a na rybí části. To znamená, že z hydroponické farmy, lze jednoduše udělat aquaponickou pouhým přidáním ryb. Tady však začnou první koplikace. Aquaponická farma musí udržovat velmi citlivý koloběh živin. Zjednodušeně řečeno musíte mít správný poměr ryb k pěstovaným rostlinám (nebo naopak). Funguje to tak, že to, co ryby vylučují, je pro ně toxické, nicméně pro rostliny je to životodárné hnojivo. Pokud tedy máte v aquaponickém systému málo rostlin (nebo hodně ryb), může se lehce stát, že ryby uhynou následkem otravy pro ně toxickými látkami. Pokud máte problém opačný, tedy že máte hodně rostlin nebo málo ryb, začnou Vám chřadnout rostliny, jejich růst přestane být efektivní a objeví se patologie. Aquaponie je tedy složitější než hydroponie a to je důvod, proč se hydroponické pěstování v posledních 3 dekádách, tak hojne rozšířilo. Hydroponické průmyslové skleniky dnes vypadají velmi jednoduše. Obrovský skleník, pěstební média (většinou z kokosových vláken), kapénková závlaha a u skleníku malá budova, ve které je sklad chemikálií a míchačka hnojiv. Podle přesně definovaných parametrů se namíchá hnojivo, u kterého si můžete vybrat jestli chcete, aby rostliny rostly rychleji, měly větší plody nebo byly chutnější. Dle potřeby se ještě dají přimíchat potřebné fytohormony, aby se urychlil růst kořenového systému nebo dozrávaní plodů. Tuto směs potom kontinálně proháníte kořenovým systémem rostlin a ty si z něj berou potřebné látky. Na konci tohoto procesu je však velmi koncentrovaný toxický roztok umělích hnojiv, která nebyla absorbována a také samotné médium je plné hnojiv a musí se likvidovat jako nebezpečný odpad. V hydroponii můžete také jednoduše rostliny přehnojit.
V aquaponii vzniká hnojivo jinak. Vstupním parametrem je krmivo pro ryby. To prochází prvním bakteriálním rozkladem ve střevech ryb, poté druhým dvoufazovým bakteriálním rozkladem v záchytných filtrech a až poté se z něj stane hnojivo pro rostliny. Tento roztok vzniká přirozeně, stejně jako v přírodních ekosystémech a jedná se o univerzální roztok, kterým navíc rostliny nemohou být přehnojeny. Pokud chemický rozklad složitějších organických prvků na jednoduché probíhá správně, v roztoku nejsou žádné toxické látky pro rostliny ani pro ryby. Je to podobné jako v přírodě. Živočichové vždy poskytovali hnojivo rostlinám a rostliny zase potravu živočichům. Zjednodušeně, tento princip popisuje koloběh živin v přírodě. Tato rovnováha je velice citlivá na jakékoli vnější zásahy. Při jejím narušení přestává aquaponie fungovat a začínají se projevovat problémy s růstem roslin nebo ryb. Výhodou však je velmi kvalitní a nechemický hnojný roztok, který rostliny příjímají lépe a obsahuje mnohem víc makro i mikro elementů než ten hydroponický.
Rozdíly jsou tedy následující :
Aquaponie je složitější a vyžaduje znalosti o chovu ryb, pěstování roslin a chemických procesech rozkladu organických látek. Na druhou stranu produkty jsou přírodního původu, nezatěžuje životní prostředí odpadem, spotřebuje méně vody, má dvojí produkci (ryby), nedají se používat chemikálie.
Hydroponie je jednoduchá na provoz, ale její dopady na kvalitu produktů a životní prostředí nejsou tak veselé. Stále je to však mnohem lepší, než konvenční zemědělství, které je v podstatě důvodem všech ekologických problému dneška. Někteří zemědělci již považují za hydroponii i pěstování v půdě, protože půda je tak mrtvá, že pokud nonstop nehnojíte a nezaléváte, moc toho už nevyroste.
A ješte poznámka na závěr. Všechny metody pěstování potravin se dají dělat komerčně, bez ohledu na kvalitu potravin a životní prostředí, nebo se dají dělat s láskou a respektem k přírodě. Existuje mnoho ekologických zemedělců a lidí, kteří dělají hydroponii na přírodních hnojivech z trusu zvířat. Aquaponie jde dělat pouze správně, jinak nefunguje.
Michal "FoFun" Fojtík
