Co je vlastně udržitelnost
V širším kontextu je udržitelnost vytrvalost systémů a procesů. V zemědělství, kam aquaponie spadá, jde o schopnost nekonečné produkce farmy, a to bez dlouhodobého poškození půdy a ekosystémů. Tato forma hospodaření spolupracuje s cyklem půdních živin:
- Půda nasytí rostliny → rostlinami se nakrmí živočichové → živočišné a rostlinné ostatky vyživí půdu → půda nasytí další rostliny.
Do tohoto elegantního a zdánlivě nekonečného cyklu však zasahují faktory, které celý proces ve větší či menší míře ohrožují. Jde zejména o nepříznivé klimatické podmínky a ubývání půdy.
Měřítek udržitelného zemědělství existuje více, například jeho dopad na životní prostředí, na kvalitu produkovaných potravin – a tím i na lidské zdraví. Aquaponie se vypořádává s negativními aspekty a naplňuje všechny měřitelné metriky.
1. 95% úspora vody
Oproti konvenčnímu zemědělství má aquaponie minimální nároky na vodu. Technické řešení farmy eliminuje potřebu zalévání. Žádná voda se nevsakuje do okolního prostředí ani neodtéká pryč po povrchu, jediné „ztráty“ jsou odpary při recirkulaci.
2. Nulová spotřeba půdy
Zemědělská půda je v ohrožení. Její množství rychle ubývá, ať už z důvodu zástavby, eroze nebo kontaminace. Při aquaponickém pěstování není půda vůbec zapotřebí a farmy se nikdy nestaví na orné půdě. Z těchto důvodů aquaponie:
- nezpůsobuje úbytek zemědělské půdy,
- není závislá na dostupném množství kvalitní půdy.
Aquaponická farma o rozloze 1 000 m², vybudovaná ve zničené nebo neúrodné oblasti, vyprodukuje stejné množství zeleniny jako 18 000 m² polního pěstování. Jedna taková farma tedy ušetří 1,8 hektaru orné půdy.
3. O 94 % nižší nároky na prostor
Z předchozího odstavce vyplývá, že aquaponické farmy bez problémů fungují v oblastech s nedostatkem zemědělské půdy, na místech, kde by jinak nic nerostlo (např. ve velkoměstech, na poušti, ve velmi členitém terénu). A ani na taková místa nekladou velké nároky, co se prostoru týká. Díky vertikálnímu způsobu pěstování jsou v aquaponii vyšší výnosy na jednotku plochy než v konvenčním zemědělství, což jde dobře vidět na výše uvedeném srovnání.
4. Top kvalita potravin
Při aquaponickém pěstování se nepoužívá žádná agrochemie. Jako hnojivo slouží přírodní roztok, který zajišťují bakterie ve střevech ryb. Tento živný roztok obsahuje více než 50 prvků a organických sloučenin, díky čemuž jsou rostliny zásobovány bohatou škálou živin. Z těchto důvodů je aquaponická zelenina super zdravá a vysoce nutričně hodnotná.
Vzhledem k absenci půdy je také výrazně omezen výskyt škůdců a půdních chorob. Živný roztok, v němž se nachází kořenový systém rostlin, lze velmi dobře monitorovat a zamezit přenosu jakýchkoliv choroboplodných zárodků.
5. 100% nezávislost na klimatických podmínkách
Indoorové farmy a temperované skleníky nejsou závislé na ročním období a výkyvech počasí. K jejich provozu v maximální míře slouží sluneční energie, na část pěstebního systému se dále využívá:
- vytápění,
- chlazení,
- zimní přísvit.
Aquaponické farmy jsou proto schopny stálé celoroční produkce bez ohledu na počasí.
6. Zanedbatelný odpad i uhlíková stopa
Odpad tvoří pouze sediment od ryb a rostlin, ale ten z rybí části aquaponické farmy lze ještě využít pro výrobu organických hnojiv.
Potraviny z aquaponických farem slouží především k uspokojení poptávky lokálních spotřebitelů, čímž je minimalizována ekologická stopa související s dopravou produktů.
Bonus: Finanční udržitelnost
Aquaponická farma má sice v závislosti na rozloze farmy a její infrastruktuře vysoké počáteční náklady, ale po uvedení do provozu zaručuje nemalou úsporu fixních nákladů (např. díky absenci těžké agrotechniky a její obsluhy). Vzhledem k minimální údržbě systému dochází také k ušetření energie o 70 % oproti tradičnímu zahradnictví.
S rostoucími cenami potravin, snižováním jejich kvality a s vědomím neudržitelnosti konvenčního zemědělství se stále více ukazuje, že aquaponie má smysl a investice do ní stojí za to.
